14. března 2016

Mami, jsem těhotná!

Vítejte u nového názorového článku.

Nedávno jsem četla článek o příběhu mladé dívky, 16 let, které vyprávěla svůj příběh. Někteří lidé ji v komentářích odsoudili, někteří podpořili. A právě na toto téma bych dnes ráda napsala názorový článek. Jak toto téma vlastně vidím já?


Společnost dává určité "věky", kdy je "normální" mít dítě. Vždy mi to přišlo zvláštní. Vždyť každá žena je zcela jiná, jedna je schopna se o dítě postarat až ve 30-ti, druhá je připravena již v 19-ti. Je zcela na každém, kdy se na mateřství cítí a rozhodně by se v tomto rozhodnutí neměli nechat ovlivnit. Ano, dítě ovlivní rodinu, ale vždy nejvíce matku.

Je zajímavé, že jakmile někdo překročí limit věku daný společností, setká se většinou s urážkami a výmluvami. horší je to ovšem u mladších dívek, o kterých bych tu raději hovořila.

První věc: samotné otěhotnění. Mladá dívka si užívá se svým přítelem a nemyslí na následky. Však to většina zná, jak v mládí jsme/jste byli takový také. Svět je dokonalý a my víme všechno. Nikdo si nepřipouští, že může udělat chybu. Bum a stalo se, dívka je těhotná. U všech se v hlavně okamžitě zrodí otázky: Jak se to stalo? Proč já? Jak to proboha řeknu doma? Co mám dělat?

Je jasné, že rodina nezareaguje se slovy: To jsme rádi! Většinou to skončí hádkami, výmluvami, někdy možná i násilím. Toto jsem nikdy nepochopila. V této situaci, kdy už to dívka doma řekne, je jí jasné, jakou udělala chybu a potřebuje pomoct a poradit. Mnohdy je tohle snad horší než samotné zjištění, že je těhotná. Že ji rodina nepochopí.

V tomto stádiu dívka rozhodně potřebuje pomoct. Neví, zda si dítě nechat. Neví nic o potratech. Bojí se, že jí přítel opustí. Neví nic. Chlapci v nižším věku rozhodně nejsou připravení stát se otcem (alespoň polovina jistě), proto raději utečou. A dívka je v tom sama, i když za "nehodu" mohli oba dva. Vždy mi to přišlo naprosto zbabělé.

V této situaci dívky potřebují pomoct. Je možné, že mladá dívka se o dítě postará mnohem lépe než starší žena. Ovšem většina tuto situaci sama nezvládne a potřebují pomoct. Proč jim nejbližší nepomohou? Je mi líto, že polovina rodičů jsou spíše zahanbení a neví co dělat, než aby se alespoň pokusili něco dělat ...

Jaký je váš názor k tomuto tématu?

26 komentářů:

  1. Já mám stejný názor jako ty. Za tu ''chybu'' můžou oba a taky oba by ji měli nějak zpravit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Kluk často v tom holku nechá samotnou a ona pak je chudák na zhroucení ...

      Vymazat
  2. Můžeš prosím uvést, kde najít ten článek, o kterém na začátku píšeš? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to napsané na Facebookové stránce, bohužel už nevím přesně, kde jsem to našla. :/ Jen mě to dotrkalo k tomu napsat článek na toto téma.

      Vymazat
  3. Taky bych ocenila odkaz nebo kde dohledám původní článek, pokud můžu poprosit :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to napsané na Facebookové stránce, bohužel už nevím přesně, kde jsem to našla. :/ Jen mě to dotrkalo k tomu napsat článek na toto téma.

      Vymazat
  4. Myslím si, že začít se sexuálním životem by partneři měli právě až poté, co si oba uvědomí, že se to může stát. I kdyby holka brala prášky a používali kondom. Prostě se musí hrát s tím, že se to může přihodit. Proto jsem začala až později, tedy na poměry mých vrstevníků, kteří si ze mě dělali legraci, že jsem s přítelem už tři roky a hned ve třinácti jsme to nerozjeli... A já si počkala dva měsíce před šestnáctinami, kdy jsem si byla vědoma, že se to stát může, byla by to katastrofa, ale zvládla bych to... mentálně.
    Pokud se stane, je už pozdě na takové mluvení do duše. Holka musí s věcí před rodiči ven a ti by ji měli nechat plnou volbu s tím, že ji rádi pomůžou. Já třeba vím, že moje máma sice myšlenku těhotenství nenese dobře, ale prý by mě na potrat jít nenechala. Raději by sama nastoupila mateřskou. A já bych asi na potrat nešla... I když je mi 18 a život mi plně ještě nezačal. Je to na každé z nás, ale společnost do toho nemá co kafrat. Maximálně může povzdechnout nad tím, že se matka neumí postarat o dítě... Což se děje, když je matka alkoholička, třeba.
    Každopádně pokud se tohle stane, měli by oba partneři držet pospolu. Nebo se domluvit, jak to bude. Pokud se kluk nechce vázat, prosím. Ale měl by finančně vypomoct. A nenechat práci jen na rodičích, ale přičinit se. Vědět, že hlídají v době školy a když se nemusím tvrdě učit na test, začít si zvykat být matkou. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Páni, děkuji za dlouhý a dosti rozumný komentář! Samozřejmě máš naprostou pravdu, lépe bych to nevyjádřila. :)

      Vymazat
  5. Upřímně, já mám z nechtěnýho otěhotnění dost bobky. Nemám ráda děti, nikdy jsem k nim neměla vztah a kdyby se něco náhodou omylem stalo, tak si to asi půjdu hodit :-D. S přítelem si dáváme asi až moc velkej pozor a beru prášky, ale víš jak, když skroluju na facebooku a všude vidim malý děti, spolužačka o rok výš má dítě, spolužák z ojí třídy je táta, holka který je 17 má už ročního synátora, prostě to mě akorát ještě víc děsí a to je asi můj největší strach :-D.
    Každopádně ke článku - když se něco takovýho stane mladý (15-18 cca) holce aniž by to chtěla, je to nezodpovědnost. Prostě je to nezodpovědný a za tim si stojim. Neřikám, že bych holku seřezala, být její rodič, to ne, ale asi bych byla dost našťvaná za to všechno na ní a na toho kluka... Jiná věc je když se holka v 18-19 cítí dost vyspělá na založení rodiny, ale povězme si, kolik takovejch holek, který se tak cítěj, doopravdy připravený jsou. :)
    PS, doufám, že nám nic nenaznačuješ. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj, já dítě fakt zatím neplánuji. Nejdřív po škole nebo až budu mít nějaké zázemí. :D :)

      Každopádně někdy mě taky děsí lidi okolo, jak se najednou rozmnožují. :D

      Vymazat
    2. :D :D :D

      mimochodem, nemyslela jsem komentář nijak ofenzivně vůči nikomu. Jen aby bylo jasno. :)))

      Vymazat
  6. ja som mala 19 ked som mala prvu dcerku,samozrejme nebola plánovaná, mala som v pláne iné veci, :D, ale čo som mala robit? tak sme sa k tomu postavili, sme stastní za nic na svete by som nevymenila svoju dcerku a som velmi prekvapena ze je medzi nami tolko mamiciek, velmi mi to pomohlo zmenit smer zivota a hlavne ziskala som zodpovednost uz konecne ma moj zivot zmysel ♥ , samozrejme je ine ked ma niekto dieta v 16-tich(mam spoluziacku zo strednej) a ked má niekto v 19-tich v 20-tich :D nemám nic proti nikomu, je to jeho zivot tak nech si ho zariadi, byt matkou je dar ♥ nie kezdi ho ma ;) , super clanok

    TeenMumy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, každý se k tomu postaví jinak. Jsem ráda, že ty jsi se k tomu postavila takto. A 19 už není tak "hrozný" podle dnešní doby, mě to přijde naprosto v pořádku. :)

      Vymazat
  7. Podle mě je to na dotyčném člověku, jak se rozhodně. Já třeba nechápu, proč by si chtěl někdo v šestnácti nechat dítě, ale to neznamená, že těmi lidmi opovrhuji nebo odsuzuji. Je to jejich rozhodnutí. Já jsem třeba měla spolužačku, která opravdu otěhotněla v šestnácti a zvládala to docela dobře. A vlastně za to byla nakonec i ráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý se k tomu postaví jinak. Já to chtěla ukázat z pohledu dívky, že většinu dívek nechají ve "štychu", aby se s tím poprala sama. :)

      Vymazat
  8. Ahoj. Předsudky jsou šílené. Mě samotné je 19 a jsem v šestém měsíci těhotenství. Vypadám mladě takže na mě lidé zírají a vím, že mě i pomlouvají. Nebylo to plánované, ale stalo se to a nikdy bych na potrat nešla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejhorší je, že lidi pomlouvají a mnohdy neví vůbec nic ...

      Vymazat
  9. Taky mi přijde nespravedlivé a nelogické, když za to mohou oba partneři, tak proč by za to měla pykat jenom dívka? Jinak skvělý článek.. :)

    xxx
    dream-little-dream.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  10. Nevím, takhle se to lehce řekne, ale být v roli rodiče, ani se jím nedivím, že jsou vždy naprosto na prášky. Podle mě je taky pěkná blbost užívat si, když na to ještě člověk není připravený a radši počkat co nejdéle, aby se tyto nehody daly řešit jinak. Ona ta věková hranice tam hraje docela velkou roli. Když už se to stane, tak to souhlasím, ta dívka nutně potřebuje pomoc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě se nedivím pocitům rodičů. Já chtěla hlavně mluvit o tom, že rodiče se do té zlosti se "zakousnou" natolik, že vlastně zapomenou dívce nějak pomoct.

      Vymazat
  11. Kamarátka otehotnela v 15tich a porodila v 16tich. Myslím si, že ona to zvláda super, jej priateľ ju v tom nenechal a i keď nebývajú spolu trávi s nimi dosť času. Jej mamina zareagovala na to veľmi dobre-tešila sa na vnúčatko. uvidíme ako to bude zvládať o pár rokov ale ja jej držím palce. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Mám kamarádku, která otěhotněla v sedmnácti, kdy byla bez školy a těsně předtím, než to zjistila, potkaly jsme se na psychiatrii. (Já vím, šílený začátek :D) S přítelem to ale zvládli, rodina to pochopila a světe div se - je teď moc šťastná a skvělá máma. Zrovna v její situaci to taky moc dobře nechápu, ale nepřijde mi logické něco takového odsuzovat. Spíš mi přijde zvláštní jiný případ - znala jsem jednu slečnu ze školy, byla o rok mladší, když jsem byla v devítce na základce. V šestnácti nakonec otěhotněla s tím, že to je plánovaný. Plánovaný? Zrovna studovala, přítel byl o něco starší - ale plánované dítě. Dost mě to zaskočilo a upřímně to nechápu, ale je to zkrátka na těch lidech. Pokud sama cítí, že to zvládne, no... dobře. Bylo by asi logičtější chvíli počkat, alespoň myslím - ale tohle musí vědět ti lidé, ne ostatní. Jinak naprosto souhlasím, že by měl ten přítel taky pomoct. Je to věc jich obou, nejen té dívčiny :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě záleží, jak se k tomu daná postaví. :)

      Vymazat

Děkuji za každý komentář!