2. ledna 2016

Jsem (ne)perfektní (ne)řidič!

Vítej u nejnovějšího článku!

Ti starší z vás, co už mají řidičský průkaz, tak určitě mají v rukávu spoustu historek a zážitků s ním spojené. Ani já nejsem vyjímkou. Stali se mi jak dobré věci, tak špatné, dokonce i vtipné, kterým se dodnes směju. Ráda bych se s vámi o pár zážitků podělila. :)


Již samotná autoškola je peklo i zábava v jednom! Pamatuju si, jak jsem čekala ráno, odpoledne i večer, až mě moje učitelka vyzvedne a jak jsem byla nervózní. A co jsem dělala za chyby! Buď jsem jezdila moc pomalu nebo naopak rychle. A nebo mi auto nejelo vůbec. Vždycky mi spadl kámen ze srdce, když jsem vystoupila z auta a zaskočilo, že mě to zítra čeká zase. A co teprve zkoušky! Jízdy jsem dala s výtkou, ať se pořádně dívám doprava (nestačilo, že jsem si málem vykloubila krk) a písemné jsem o bod naštěstí udělala. Zařídila jsem si průkaz a mohla jsem směle vyrazit na silnice!

Zhruba po půl roce ježdění s rodiči jsem začala jezdit sama. První zajímavá historka se mi stala, když jsem vezla bráchu ze školy. Vesnici před naší vesnicí mi doslova bouchla guma. Nevím, zda to bylo opotřebením nebo tím horkem, každopádně jsem u sebe za život neslyšela tolik sprostých slov.

Další zajímavá historka byla moje bouračka. Ano, přesně na den vysvědčení. Asi někdo nechtěl, abych se dostala do školy (komu by se tam na hodinu taky chtělo jet). U nás ve vesnici je totiž taková divná křižovka, kde když nevidíte na jednu stranu, tak je to špatný. Takže vyjedete a doufáte, že do vás nikdo nevrazí. No, já tam stála asi tak pět minut, nevšimla jsem si auta, co jelo (ani neměla rozsvícená světla) a vrazila jsem do něj. Stálo mě to pěkné nervy a dlouho jsem se bála řídit. A v létě jsem si vydělávala na zaplacení pokuty, protože páni policisté byly ráno nevyspalí a druhá účastnice je zavolala a přitom to nebylo vůbec potřeba. Hurá, česat ovoce při těch největších vedrech!

Historek je spousta, jako například jsem zapla stěrače a nevěděla, jak je vypnout. Venku bylo přes třicet stupňů, tak jsem alespoň na sklo stříkala čištící prostředek, aby nevypadalo divně, že se mi furt třepotají stěrače. Nebo když jsme jela opět pro bráchu do školy (poté jsme měli jet k babičce) a najednou mi přímo na benzínce došel benzín. Byla jsem varována, že budu ráda, zda dojedu, ale aspoň jsem dojela na tu benzínku. A hned v ten den kola dělala strašný hluk a pak se zjistilo, že šrouby (nebo čím to kolo drží :D) byly uvolněné. Tak jsem byla ráda, že mi neodletěly gumy.

Každý určitě při řízení něco zažil, ať už stání v nekonečných kolonách, zážitky, kdy auto nefungovalo. Řízení mě baví. Ráda se neustále něčemu přiučuji (couvání v malém prostoru, kdy ten chlap sedí v autě a fakt ho nenapadne, aby popojel, když ani ten můj prcek se tam skoro nevešel!). Jak se říká, žádný učený z nebe nespadl!

Máte řidičský průkaz? Pokud ne, těšíte se na něj? Pokud ano, jaké jsou vaše zážitky? Vtipné, smutné nebo radostné, podělte se o vše!

18 komentářů:

  1. Heh... Jsem takhle jednou byl s vozejkem odvézt spadlá jablka. Nacouvnu si, zastavím, zatáhnu ručku... Venku zjistím, že jsem couv moc, že neotevřu vozejk. Dobrá, nasednu, nastartuju, že popojedu a... Auto se nehne. Sešlápnu plyn víc, motor začne ječet a auto se zvedlo - já blb zapomněl na ručku =D Smál jsem se a byl rád, že to nikdo neviděl...

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem sice 18 let ještě neslavil, nicméně zanedlouho slavit budu a něco jako "pozdní dárek" bych si chtěl udělat řidičák. Proč ne? Mít řidičský průkaz je dnes prakticky nutnost. Ale jestli vůbec udělám zkoušky a dostanu ho, lidé na silnicích budou zažívat peklo. :D V řízení aut jsem amatér. A to nejen na těch reálných, ale i v různých počítačových hrách. Vždycky nakonec skončím někde v příkopě. Já se hlavně těším, až budu jezdit naší milovanou Opel Omegou, která je asi stejně stará jako já. Skoro všechno v tom autě nefunguje, ale hlavně, že ještě jezdí, byť trochu vrže. Momentálně se sice žádnou historkou nemám co chlubit, ale jsem si jist, že až budu dělat řidičák, u mně na blogu bude článek o tom, jaká jsem v tom lama. :D A btw. Přeji ji hodně štěstí v řízení, žádné bouračky a už vůbec - žádné příkopy. A vlastně, když si to představuji, i vadné kolo může pěkně člověka vytočit. Hlavně, když nemá náhradu! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, já jsem ráda, že jsem náhradní kolo měla, jinak v tu chvilku, kdy mi bouchla guma, bych hezky tam auto nechala a šla domu. :D

      Vymazat
  3. Já tedy řidičák nemám a ještě dlouho mít nebudu, každopádně jak si tak čtu tenhle článek, docela se řízení začínám bát. :D Ale historky mě velmi pobavily. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj se, zažiješ pár adrenalinu a bude to. :D Mě řízení baví a dnes je skoro nezbytností mít řidičák. :)

      Vymazat
  4. :) Moc pěkný článek už se teším na další. Tvůj blog mě moc zaujal :) Moc pěkný design, milá autorka a prostředí :) Určitě se mrkni na můj blog a staň třeba pravidelnou čtenářkou!;)
    http://thevalerine.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, i když píšeš na každém blogu stejný komentář. ;) :)

      Vymazat
  5. Řidičský průkaz mám skoro 6 let, takže už jsem v autě zažila opravdu dost zážitků, ale na co se nejvíc netěším, je namrzlá silnice nebo hustá mlha, to mě potom přepadá úplná panika, co kdyby ... Tak jsem vždy ráda, když bezpečně dobruslím nebo poslepu dojedu do cíle cesty. :D
    Beauty by K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na namrzlé silnici jseem ještě nejezdila, to bude srandy ... :D Tu mlhu jsem zažila a jela si 30. :D

      Vymazat
  6. Náhodou musím říct, že naše Týnka je moc dobrá řidička :) Vždycky čumím, jak dobře umí řídit :D Mnohem lépe než já :)
    Jinak článek velice vtipnej :D I když jsem ty historky už slyšel, tak tu s těma stěračema jsi podala tak vtipně, že jsem se tomu pěkně opět zasmál :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každá historka nějak je vtipná, když se na to zpětně podívám. :D Jsem zvědavá, zda nějakou zažijeme spolu. :D

      Vymazat
  7. Jsem si úplně vzpoměl na jednu scénku při závěrečkách z autoškoly. Kamarád právě dojel jízdy a šel k nám. Ptáme se:
    "Tak co, Tome, jak jsi dopadl?"
    "Ty jo, na hovno. Nedal jsem to."
    "A cos posral?"
    "Ále, při rozjezdu do kopce mi to jelo trochu dozadu."
    My vykulenej výraz.
    "No počkej, ale za to se přece nevyhazuje, ne?"
    "Když ono to jelo asi pět metrů."

    :-D :-D :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Autoškolák, že to s náma musel přežít? My, kteří jsme málem umřeli smíchy? Nebo kamarád, který za to dostal zjebáno? :))

      Vymazat
    2. Autoškolák to asi zná, je to přeci učitel. :D Nervy by mít měl. :D Kamarád i vy ... každej je vlastně chudák. :D

      Vymazat
  8. Normálně jsi mě inspirovala k napsání článku o mých zkušenostech a příhodách se řízením :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen piš! Aspoň zjistím, že nejsem v tomto jediná. :D

      Vymazat

Děkuji za každý komentář!